V poslední době zaznamenáváme zvýšený zájem o plášťová karbonová kola.

Plášťový ráfek bezdušový

V počátcích byly karbonové ráfky doménou galuskových kol, která jsou přeci jenom vhodná více pro závody. Nyní se dělá z karbonu kde co, včetně plášťových ráfků. Avšak plášťový ráfek je konstrukčně podstatně složitější než galuskový. První plášťové ráfky měly patky zesílené kovovými prvky, postupně se přidávaly další vrstvy karbonu a upravovala brzdná plocha.

Na plášťový ráfek totiž působí (na rozdíl od galuskového) poměrně velká tlaková síla od pláště. To by samozřejmě nebyl problém, pokud by na stejném místě nebyl ráfek tepelně namáhán. A zda často nastává problém, při překročení max. tlaku v plášti a překročení teplotní hranice pryskyřice v karbonovém prepregu při brždění. Často spojené s překročením hmotnostního limitu kol. On hmotnostní limit není ani tak kvůli „nosnosti“ kol, jako o schopnosti karbonová kola ubrzdit.

Damaged-Clincher-Rim

Poškozená patka ráfku

Ještě začátkem roku jsme pro stavbu kol používali velmi lehké plášťové ráfky z prepregu Toray T700 s pryskyřicí T.G. 180°C. Ráfky jsme samozřejmě sami otestovali na našich Krušných horách. A i když byly ráfky vystaveny intenzivnímu brždění po dobu 15min s vícenásobným opakováním, nezpozorovali jsme na ráfcích změny. Hmotnost zkušebního ridera byla 85kg. Přesto se nám několik kol vrátilo na reklamaci. Ráfky jsme zkusili otestovat laboratorně, a skutečně, při dosažení teploty brzdné plochy přes 190°C se na ráfku objevily deformace. Projevuje se to „změknutím“ karbonové patky a vyboulením brzdné plochy. Při pokračování brždění, v místě vyboulení bassaltová brzdná plocha ztrácí hladký povrch, a kolo začíná „škubat“. I když jsou pro nás tyto teploty na brzdné ploše ráfku nepředstavitelné, zřejmě záleží na stylu jízdy a hlavně způsobu brždění.

Je třeba si uvědomit, že kinetická síla se přeměňuje na teplo. Karbon na rozdíl od hliníku má podstatně nižší tepelnou vodivost. Proto se teplo při brzdění na Alu ráfku rychleji rozvede po celém ráfku. U karbonu dochází k velkým tepelným rozdílům na povrchu a uvnitř ráfku. Proto je dobré brzdit přerušovaně.

Jak to řešit?

  • někdo preferuje hybridní karbonové ráfky s Alu brzdnou plochou.  Zřejmě budou brzdit lépe, ale právě karbon omezí přenos tepla. A navíc ráfky budou těžší.
  • další řešní je konstrukční zpevnění karbonového ráfku titanovými prvky. Zde bude nárůst hmotnosti minimální, problém je styk dvou rozdílných materiálu.
  • ošetření brzdné plochy. Velmi populární bassaltová plocha zvyšuje tepelnou odolnost ráfku. Při tvrdém brždění však dochází v daném místě k vysokému nárůstu teploty. To může vést až delaminaci brzdné plochy. Přidání bassaltové plochy přináší minimální nárůst hmotnosti o 20g na ráfek.

3D systém zajišťuje dokonalé napnutí karbonových vláken v patce ráfku. To zvyšuje pevnost bočnice při brždění.

3D systém zajišťuje dokonalé napnutí karbonových vláken v patce ráfku. To zvyšuje pevnost bočnice při brždění.

Několik výrobců karbonových ráfků řeší tento problém opačným směrem. Místo snižování teploty brzdné plochy, počítají s tím, že při brždění budou na ráfek působit teploty vyšší jak 240°C. Proto se začal používat karbonový přepreg s pryskyřicí o budu tání T.G. vyšší jak 260°C, a je navržena nová 3D konstrukce ráfkového lůžka. To vše vede ke zvýšení odolnosti ráfku a jeho vyšší tuhosti. Daní za tyto úpravy je nepatrně vyšší hmotnost.

V letošním roce nám plášťové ráfky pro kola Spinollo dělají v NEXTIE. Všechny plášťové ráfky mají patky upravené pro bezdušové pláště. Pro zvýšení brzdné síly jsou brzdné plochy opatřené grafenovou vrstvou.

Více o výrobě těchto ráfků se dozvíte ZDE.